Historie školy

Založení školy - LYCEUM

Překotný rozvoj těžby uhlí na Ostravsku ve 2. polovině 19. století vyvolal ohromnou poptávku po pracovních silách. Na území Slezské (Polské) Ostravy se stěhují dělníci z Těšínska, Moravy i Haliče a počet obyvatel roste. V roce 1910 žije na území Slezské Ostravy 22 892 obyvatel. S rostoucí těžbou proniká na území Slezské Ostravy převážně německý kapitál a postupně s ním i germanizace obyvatel a školství. Přesto se síť českých škol rozšiřuje. Péčí a úsilím Matice osvěty lidové pro Těšínsko bylo v roku 1911 otevřeno šestileté dívčí lyceum. Vyučování bylo zahájeno školním rokem 1911/12 v budově učitelského ústavu (ještě nedávno v budově VŠB na Michálkovické ulici) s 54 žákyněmi. Trvání dívčího lycea není dlouhé a končí v r. 1946. Slezská Ostrava byla na několik let bez střední školy.

Novodobá historie - Gymnázium od r. 1953

Novodobá historie gymnázia začíná školním rokem 1953 vrácením střední školy na území Slezské Ostravy a jejím začleněním k základní škole na Chittussiho ulici. Vznikla JSŠ - jedenáctiletá střední škola. Na třetím stupni střední školy byli žáci dvou devátých tříd, jedné desáté a jedné jedenácté třídy, která ještě v školním roce1953/54 maturovala v počtu 29 žáků. Byla to první maturitní třída ústavu. Budova školy, pocházející z konce 19. století, však svému účelu nevyhovovala. Nebylo odborných učeben, laboratoří, tělocvična byla malá a špatně vytápěná, budova poddolována. S těmito i následnými potížemi se potýkali a museli vyrovnat ředitelé: Vlasta Zvolská (1953-54), Viktor Strnad (1954-57), Karel Neuwirt (1957-72), Jiří Satinský (1972-75), Jiří Čada (1975-85).

Jiným problémem bylo plnění nových učebních osnov a zajišťování výrobní praxe. Žáci nižších ročníků pracovali v nově postavených dílnách, studenti vyšších ročníků vykonávali praxi přímo v závodech. Studenti naší školy jako jediní v republice konali praxi v hlubinném dobývání uhlí. Uhlí netěžili, ale prováděli údržbu, budovali větrné uzávěry, přistavovali vozíky a uklízeli různě zapomenuté nářadí. Děvčata, která neměla v Ostravě dostatek pracovních příležitostí, pracovala postupně na Salmě, v zahradnictví. Od jara do podzimu se podílela na úpravě sadů a parků.

Ve školním roce 1959 byla jedenáctiletá střední škola pokusně změněna na dvanáctiletou střední školu přidáním deváté třídy. V roce 1962 bylo zdělávání rozděleno do dvou cyklů - základní - ZDŠ a střední všeobecně vzdělávací (SVVŠ), zatím jen o třech ročnících. Žáci ZDŠ byli přestěhováni do nové školní budovy na Kamenci, SVVŠ zůstala na Hladnově.

Konečně v roce 1968 byla zrušena výrobní praxe, byla zavedena výchova výtvarná, hudební, studium bylo prodlouženo na čtyři roky a opět jsme začali užívat název GYMNÁZIUM. Po přestěhování žáků ZDŠ se zdálo, že je vyřešen problém nedostatku prostoru. Opak byl pravdou. Tektonický zlom procházející v podzemí hladnovského kopce se posunul a narušil zdivo i základy budovy školy. Okamžitým řešením bylo vyřadit pět místností z provozu, v ostatních místnostech podepřít stropy, odpojit školu od plynového topení. Vyučování probíhalo za extrémních podmínek. Bylo rozhodnuto školu opravit, nejprve levou část budovy, následně pravou. Devět tříd se od roku 1967 do roku 1970 učilo v nedostatečně osvětlených učebnách, na chodbách, v suterénu za hluku kladiv a svérázného vtipkování dělníků, vysoké prašnosti.

Klid po generální opravě budovy netrval dlouho. Výbuch plynového vedení v roce 1976 pod mostem Pionýrů byl příčinou i důvodem k odpojení školy od plynovodu. Byl to černý den v historii gymnázia na Hladnově. Od ledna do dubna 1977 se vyučovalo na Gymnáziu v ulici Dr. Šmerala, na Hutnické fakultě a Hornicko-geologické fakultě VŠB. Od poloviny května byl školní rok dokončen v prochladlé budově gymnázia na Hladnově. Nový školní rok 1977/78 byl zahájen v budově Jazykové školy na Jízdárenské ulici v Moravské Ostravě. V životě školy začalo nové období a potíže se opakovaly. Chyběly laboratoře, tělocvična, třídy byly malé. Výuka však probíhala souvisle a soustředěně, což se projevilo na růstu vědomostí studentů a v zájmu o studium na našem ústavu. V školním roce 1982/83 dosáhla škola nejvyšších počtů žáků: 21 tříd, 740 studentů, 43 členů pedagogického sboru. Zvláštností byly čtyři sportovní třídy. V období od roku 1977 do roku 1985 jsme byli největším ústavem v Ostravě.

Rok 1985 byl rokem velkého stěhování. Zpět na území Slezské Ostravy, ulici Hladnovskou do nové školní budovy. V důsledku stěhování došlo k několika změnám: v pedagogickém sboru, z výuky byly vyčleněny sportovní třídy, z funkce ředitele byl odvolán Jiří Čada. Na jeho místo byl jmenován František Novosad, tehdejší ředitel ZŠ v Petřkovicích. Vyvstal dlouhodobý úkol: vybavit školu, zahájit výuku, upravit okolí. Vše potřebné bylo postupně zařizováno a budováno až do devadesátých let. V roce 1985-86 byly do výuky opět zaváděny základy odborné praxe (ZOP). Studenti si mohli volit informatiku a výpočetní techniku, ekonomiku, stavebnictví či technickou chemii. Praxe byla zajišťována v 25 podnicích.

19. listopadu roku 1989 bylo na škole ustanoveno Občanské fórum, jehož členy se stali téměř všichni profesoři.

V lednu 1990 převzal funkci ředitele, později potvrzenou konkurzem, Mgr. Bořek Sklenář, ředitelství a ekonomika školy přešla do právní subjektivity. Od roku 1990 byly zrušeny základy odborné přípravy (ZOP), branná výchova, zanikly bramborové a chmelové brigády. Ve školním roce 1990-91 byla otevřena první třída víceletého studia: prima. V roce 1994 odmaturovala poslední humanitní třída, škola se zaměřila na všeobecný směr studia. V roce 1993 získala škola budovu školky, která byla adaptována na výuku hudební a výtvarné výchovy. Po dosažení důchodového věku v létě 1994 opustil ředitelské místo Mgr. Bořek Sklenář. Na základě konkurzu byl ředitelem školy jmenován RNDr. Petr Niedermertl. Po odchodu RNDr. Petra Niedermertla z funkce byla v roce 2005 jmenována ředitelkou školy Mgr. Miroslava Folková. Od roku 2006 je ředitelem gymnázia Mgr. Daniel Kašička.

V roce 1994 byla dokončena výstavba sportovního areálu, byly vyčleněny odborné učebny pro výuku výpočetní techniky, byla vybudována posilovna. Politické změny umožnily učitelům i studentům exody do západoevropských zemí. Byly a jsou uskutečňovány výjezdy do Francie, Itálie, Německa, Řecka, Španělska. Jsou pořádány jazykové kurzy v Anglii, turistické kurzy v Chorvatsku.

Škola je živý organizmus, mění se a vyvíjí. Výuka hudební a výtvarné výchovy se v roce 2001 vrátila do původní budovy školy. Budova školky byla převedena pod správu městského úřadu ve Slezské Ostravě. Byly provedeny generální opravy střech, vznikla nová učebna výpočetní techniky vybavená zařízením firmy HEWLETT-PACKARD. Neustále se obnovuje a mění profesorský sbor.

Vědomostní úroveň žáků i úspěchy při příjímání studentů na vysoké školy řadí gymnázium mezi prestižní školy v Ostravě. Zájem o studium podporuje i škála úspěchů v olympiádách, soutěžích, organizování veřejných výstav výtvarných prací i koncertů školního pěveckého sboru. Znalosti našich studentů byly oceněny v mezinárodním kole biologické olympiády, v republikovém kole soutěže v německé i španělském jazyce, při celokrajském ocenění nejlepších studentů středních škol.

Od roku 1987 působí na škole tělovýchovná jednota zaměřená na košíkovou. Družstva žactva i dorostenců se mohou pochlubit tituly „krajských přeborníků" i prvním místem v republikovém finále v košíkové v roce 1994.

Od roku 1999 má škola vlastní jídelnu s výdejnou.

Vznikem samostatných krajů v roce 2002 došlo k významné změně v řízení škol. Zřizovatelem gymnázia se stal Moravskoslezský kraj. Od září 2004 byl po několikaleté přípravě na škole otevřen nový obor: šestileté česko-španělské bilingvní studium. Škola toto studium nabízí jako jediná v kraji. Od ledna 2006 se změnil oficiální název školy na Gymnázium, Slezská Ostrava, příspěvková organizace. Sloučením gymnázia s jazykovou školou vznikl nový subjekt Gymnázium Hladnov a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Ostrava, příspěvková organizace.